Cirkus pro všechny
Cali, Kolumbie – červen 2014
Horký vzduch pod kupolí rudého cirkusového stanu rozřízlo letící tělo. Šlachovitý mladík švihl ve vzduchu nohama, stočil se hbitě do klubka a vzápětí tvrdě dopadl koleny na žíněnku. Kdyby neměl kolem beder uvázané jistící lano, které jeho náraz zbrzdilo, měl by obě nohy zlomené. Takhle jen s bolestivou grimasou rozvázal kožený postroj. Hodina akrobacie v cirkusové škole v kolumbijském Cali pro dnešek skončila.
„Ten druhej vrut jsi zase nedotočil, Fabio“, ušklíbl se plešatý trenér, když pomáhal potlučenému akrobatovi odepnout pásky cvičného postroje. Zvednutými bočnicemi stanu zafoukal horký odpolední vítr. Dívka, žonglující s míčky na monokole, se rozkývala. Ladně máchla oběma rukama vzad, jakoby se chtěla opřít o neviditelné zdi. Míčky se rozkutálely po gumové podložce stanu jako barevné korále. „Nedýchej tak zprudka Alexi“, spadla se smíchem z jednokolky. Mladík na visutém laně opodál se však nedal dívčiným vtípkem rozhodit. Pomalu, bez dechu našlápl špinavým chodidlem na nízko natažené lano. Ztvrdlá kůže na patě se zaryla do provazu. Ještě metr. Náhle zlostně zatroubilo auto v proudu žlutých taxíků na blízké avenině. Alex sebou lehounce škubnul. Jeho koncentrace praskla jak mýdlová bublina. Seskočil z lana. „Maldito!“, zaklel do hlasitého smíchu okolopřihlížejích adeptů cirkusového umění.
Cirkusová škola
Příběh cirkusové školy zvané „Circo para todos“, tedy „Cirkus pro všechny“ se začal odvíjet na konci 80. let minulého století. Felicity Simpson, divoká Angličanka ze západního Londýna, která v sedmnácti utekla z domova k cirkusu do Francie, a její partner, Kolumbijec Hector Fabio Cobo, kterého později potkala v Brazílii, křižovali společně svět se svým romantickým cirkusovým číslem – akrobatickým tangem na chůdách a monokole. Když v polovině 90. let napadlo Felicity založit cirkusovou školu pro děti bez prostředků, nebylo pro její nápad lepšího místa než Hectorovo rodné město Cali na západě Kolumbie.
Ve Francii sehnali první peníze z nevládních zdrojů a ve slumu Agua Blanca na jihu Cali, přeplněnému vysídlenci a uprchlíky před kolumbijskou občanskou válkou, začali zprvu pořádat nárazové workshopy. Představovali zevlujícím spratkům cirkus, ukazovali svoje akrobatická čísla a vyprávěli svůj vlastní příběh. Jak jim cirkus umožnil vymanit se z prostředí, do nějž se narodili, pracovat na sobě, cestovat po světě. Asi po dvou letech, když projekt nabral dech, vybrala Felicity s Hectorem děti, které projevovali největší motivaci. V roce 1997 konečně založili školu. Circo para todos, první cirkusová škola na světě pro děti ze znevýhodněných prostředí, se stala skutečností.
Když po čtyřletém studiu obdrželi v roce 2001 první studenti diplomy, ocitla se škola Circo para todos před dalším klíčovým milníkem – jak mladým umělcům otevřít dveře do světa. Felicity založila uměleckou agenturu Circolombia zastupující absoloventy školy v cirkusové branži. Záhy přišla první vystoupení na evropských cirkusových scénách, první turné pod značkou Circo para todos, první úspěchy a uznání dlouholeté práce.
Cirkusový život
Dnes, po dvaceti letech od vzniku, školou prošlo – podle Felicitiných slov – téměř 5000 studentů. Ačkoliv to nejtěžší, ona osobní vůle učit se a zdokonalovat se, vydržet hubená léta, zůstává stále na bedrech každého jednoho studenta, šance zúročit své čtyři roky dřiny a úsilí, je nyní více než reálná. Ti nejlepší absoloventi školy vystupují v cirkusových souborech po celém světě, na zámořských lodích v Karibiku baví pasažéry, na firemních večírcích ohromují svým uměním kolumbijské byznysmeny. Cirkusové řemeslo. Felicity s Hectorem, a spolu s nimi desítky trenérů, prošlapali cestu další generaci cirkusových umělců. Romantické tango na chůdách má své nástupce.
no comments yet