Ghetto of Chanov
Ghetto of Chanov

Mravenčí byznys

Tecun Uman, Guatemala – květen 2010

Inti Raymi
Inti Raymi

Lucho, asi padesátiletý vyzáblý Guatemalec s bezzubými ústy, zapíchl bidlo do žlutavých vln řeky. Naklonil se nad šplouchající masu vody a mohutně se zapřel až mu naběhly žíly na vysušeném opáleném krku. Raft naložený zbožím se ztěžka odrazil směrem proti silnému proudu řeky. Za pár minut, stejně jako stovky pašeráků, imigrantů a sezónních dělníků každý den, přistaneme na druhém břehu. V Mexiku.

Mravenčí byznys (Mexiko/Guatemala)

Řeka Suchiate, tvořící přirozenou hranici mezi jihomexickým státem Chiapas a Guatemalou, je jedním z nejdůležitějších ilegálních dopravních uzlů Střední Ameriky. V mexickém podsvětí bývá často označována „Tijuanou jihu“. Prakticky nekontrolovaná, řídce obydlená pralesní zóna mezi oběma státy poskytuje ideální podmínky pro volný pohyb lidí, zboží, drog, benzínu či jakéhokoli jiného kontrabandu.

Mravenčí byznys (Mexiko/Guatemala)

Převozníka Lucha, stejně jako dalších několik tisíc obyvatel na obou stranách hranice, živí výhradně transport kontrabandu. Zboží plyne v malých objemech díky čemuž mu na hranicích neřekne nikdo jinak než „mravenčí byznys“ (contrabando hormiga). Provoz je vysoce organizovaný, převozníci pracují ve skupinách (cooperativas) a každý den se střídají – jeden den jezdí Mexičani, druhý den Guatemalci. Rozvažeči pašovaného zboží na nákladních cyklotříkolkách dokonce platí za průjezd jakési malé mýtné do městské pokladny.

Mravenčí byznys (Mexiko/Guatemala)

Odhady mexických úřadů uvádějí že jen ve městě Ciudad Hidalgo vytváří pohraniční černý trh asi 5000 přímých pracovních míst a několik tisíc nepřímých. „Takhle to bylo odjakživa a my to nemůžeme změnit“, uvedl Rubén Méndez, starosta guatemalské vesnice Ayutla, v místním tisku, s odkazem na dlouholeté ekonomické strádání regionu. Černý trh totiž bují na mexicko-guatemalské hranici již zhruba třicet let. Pokud by úřady zasáhly, způsobily by tím sociální kolaps – tisíce lidí v obou státech by se naráz ocitli bez zdroje obživy. To žádná politická garnitura neriskne.

Mravenčí byznys (Mexiko/Guatemala)

Cámaras – vratké rafty ztlučené z několika prken přivázaných ke traktorovým duším – převážejí během dne tuny potravin (konzervy, cukr, rýže, fazole, vajíčka), dále oblečení, toaletní potřeby a benzín. Z Mexika se každý den propašuje do Guatemaly asi milion litru benzínu. Mexický benzín je díky státní dotaci asi o 30% levnější než v Guatemale. Přes noc, na odlehlejších místech proudí z Guatemaly do Mexika pozemní zásilky jihoamerického kokainu, který míří na severoamerický trh. Pašování zboží je odjakživa vnímáno mezi lidmi na hranici příznivě, protože rovnoměrně rozděluje hubené zisky pro celou komunitu. Naproti tomu drogový byznys je ovládán úzkou skupinou místních gangů, napojených na mexické kartely, a nevratně drolí tradiční fungovaní indiánských komunit na obou stranách zelené hranice.

Mravenčí byznys (Mexiko/Guatemala)

Vedle zboží je řeka Suchiate tranzitním místem pro statisíce převážně středoamerických běženců. Mladíci z Hondurasu, El Salvadoru a Guatemaly utíkají z neutěšených poměrů svých zemí za americkým snem. Podle údajů CNDH (Národní komise pro lidská práva v Mexiku) jich projde přes jižní hranici Mexika asi půl miliónu ročně, z nichž skoro polovina míří na sever do Spojených států. Lucho a jeho parťáci je za 10 quetzalů (25 korun) převezou přes řeku z Guatemaly do Mexika, kde je pak dále čeká několik tisíc kilometrů dlouhá mise, při níž čelí mexické policii, drogovým kartelům, které si z jejich unášení udělali byznys, nehostinným pouštím severního Mexika a nakonec zdi na jižní hranici USA.

Mravenčí byznys (Mexiko/Guatemala)

Ilegální toky zboží a lidí přes hranice Mexika, Guatemaly a sousedního Belize kontroluje a organizuje mexický drogový kartel Los Zetas. Původně elitní jednotka mexické armády, která v drogových válkách přešla na druhou stranu barikády, během krátkého času téměř kompletně ovládla jižní hranici Mexika. Zkorumpovaní státní úředníci a členové místních pašeráckých skupin dostávají svůj podíl ze zisku a udržují tak status quo. Na jejich obranu je třeba zmínit, že jim ostatně nic jiného nezbývá – Los Zetas prosluli krutostí a bezhlavá torza mučených těl, která se často houpou na mexických dálničních mostech, jsou jednoznačnou zprávou pro ty, kdo by chtěli odporovat zájmům kartelu.

Mravenčí byznys (Mexiko/Guatemala)

I přes složitou situaci zahájilo Mexiko na konci minulého roku výstavbu několika navazujících pohraničních zdí kopírujících řečiště Suchiate. Před sedmi lety, kdy krajem prošel ničivý hurikán Stan, se řeka vylila z břehů a způsobila značné ztráty v zemědělství a na majetku. Oficiálním důvodem pro stavbu zdi je tedy ochrana proti živlům, nicméně mnozí upozorňují, že hlavním cílem zdi, podobně jako v případě zdi podél Rio Grande na hranici USA a Mexika, je především zastavit nekonečný proud „nedokumentovaných“ imigrantů směřujících na sever.


Add comment

no comments yet