Ferris wheel
Ferris wheel

Slavnost květin a palem

Panchimalco, El Salvador – květen 2011

Magdaleno M.
Magdaleno M.

„Panchimalco bylo odjakživa známým místem čarodějů. Spousta lidí tu ovládala černou magii. Ne nadarmo se té skále nad vesnicí říká ‚Ďáblova brána‘.“ Walter Corado, místní kronikář, mávnul rukou k hustě porostlým skalám na obzoru. „Tihle brujos (čarodějové) ovládali přeměnu ve zvíře, například ptáka, leguána nebo opici. Dnes už jich zbylo sotva pár, ale stále tu žijí. Proměňují se hlavně v opici. Když támhle dole v džungli vídáme za soumraku opice s červenýma očima, víme, že to jsou brujos.“

Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)

Městečko Panchimalco leží ve zvlněné krajině hustě pokryté tropickým deštným lesem, několik desítek kilometrů od břehů Pacifiku v jihozápadním Salvadoru. Osadu založili indiáni Pipilové, kteří se sem uchýlili během hromadného exodu ze středního Mexika v důsledku krvavých občanských válek mezi toltéckými kmeny v 11. století. V roce 1548, 23 let po konquistě a založení San Salvadoru španělskými dobyvateli, zmiňují křesťanské kroniky událost, při níž byl osadě udělen status města a zároveň bylo zasvěceno Svatému Kříži – Santa Cruz de Panchimalco.

Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)
Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)

Kostel Sv.Kříže byl dokončen v roce 1730, a přestože jeho bílé zdi byly mnohokrát zčásti pobořeny v této oblasti častými zemětřeseními, je nejstarší dochovanou koloniální stavbou v El Salvadoru. Barokní oltář kostela údajně stojí přesně na místě původní indiánské svatyně Pupilů a část kostela překrývá bývalý hřbitov prvních kolonizátorů. Mnozí místní obyvatelé také tvrdí, že v podzemí kostela je zakopán poklad pirátů, který střeží obrovská zmije.

Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador) Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)

Každoročně na začátku května, obyvatelé Panchimalca sdružení do tzv. cofradías (systému náboženských bratrstev, původem ze Španělska) slaví Den Sv.Kříže, zde nazývaný Slavnost květin a palem (Fiesta de las Flores y Palmas). Ženy všeho věku, od holčiček po stařenky, odloupou zelené listoví z dlouhých větví palem tak, že nechají pouze jakousi pružnou kostru tvořenou ostrými řapíky, na které postupně navléknou tisíce barevných květů jako korálky na šňůrku.

Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)
Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)

Poté, oblečeny do tradičních šatů, vynesou ženy malou, zhruba půlmetrovou ikonu Panny Marie na dřevěném trůnu z kostela a spolu s divukrásně barevnými palmovými vějíři projdou v mohutném procesí po staleté, kameny dlážděné cestě, celou vesnicí. Fiesta tradičně vrcholí podvečerní mší.

Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador) Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)

Náboženské procesí Slavnosti květin a palem vedou vesnicí tzv. Los Historiantes - skupina mužů a chlapců v pitoreskních dřevěných maskách. Tito muži, rozdělení na dvě skupiny po šesti tanečnících, představují svým tancem, hudbou a fingovanými souboji příběh španělské reconquisty neboli vyhnání Maurů ze Španělska. Tyto tradiční tance, dovezené do Nového Světa španělskými dobyvateli, jsou rozšířeny v mnoha různých podobách po celé Latinské Americe.

Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)
Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)

Ačkoliv je dnes Slavnost květin a palem křesťanským a mírumilovným svátkem, její kořeny sahají do předkolumbovské éry do toltécké (a později aztéky převzaté) mytologie. Dodnes však není zcela jasné, z kterých pramenů se dnešní fiesta zrodila. Nejčastěji uváděná teze odkazuje na uctívání Xipe Toteka. Xipe Totek, v jazyce nahuatl „Náš pán z kůže stažený“, byl bůh jara, obnovy života a probuzení přírody, který sám sebe stáhl z kůže, aby jí nakrmil lidské pokolení. Během každoročních oslav mu byly obětováni otroci, kterým nejdříve bylo vyříznuto srdce a pak byli staženi z kůže. Kůži, ozdobenou barevným peřím a zlatem, pak kněží sloužící Xipe Totekovi nosili během dvacetidenního rituálu plodnosti.

Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador) Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)

Jiní antropologové tvrdí, že Slavnost květin a palem byla původně oslavou bohyně Xochiquetzal, aztéckého symbolu plodnosti, krásy a ženské sexuální síly, kterou její vyznavači uctívali oblečeni do masek z květin.

Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)

„Tumáš, vem si tamales, jestli máš hlad. A napij se.“ Walter Corado mi podal plastikový kelímek s kalnou tekutinou barvy jablkové dužniny. Chicha, cvaklo mi, když jsem ke kalíšku přičichnul. Lehce nakvašený nápoj z kukuřice nebo ovoce je nedílnou součástí všech indiánských oslav od Mexika po Chile. Napil jsem se a zvědavě jsem hovor stočil zpátky: „A vy něco o tom čarování víte?“ Walter se nakrátko odmlčel, pak se lehce usmál a dal tak najevo, že už řekl všechno: „Dříve jo, ale teď už ne, nechal jsem toho. Čarování je prokletí. Je to proti Bohu.“


Add comment

no comments yet