Rapa das Bestas

Reportáže

Jan Sochor Photography

Rapa das Bestas

Torroña, Galicie, Španělsko – červen 2011

Pradávná tradice Rapa das Bestas – „stříhání bestií“, v galicijštině – se odehrává každoročně na začátku léta ve vesničce Torroña na severozápadním pobřeží Španělska. Honáci a farmáři ženou stáda polodivokých koní z galicijských hor, kde koně po celý rok volně žijí, do blízkosti vesnice, kde v kamenné aréně koně zkrotí, ostříhají jim hřívy a ocejchují nově narozená hříbata.

Rapa das Bestas, ve španělštině také nazývaná „El Curro“, je krajová fiesta. Koná se přelomu června a července nejen ve vesnici Torroña, nýbrž na dalších několika desítkách míst ve vnitrozemí Galicie. Začíná zpravidla za svítání, kdy se muži z dané oblasti sejdou, rozdělí se do skupin a rozjedou se - někteří auty, jiní na koních – na klíčové body v krajině. Odtud v rojnicích ženou stáda koní ke starobylé kamenné ohradě, jakési aréně, zvané „curro“.

Slavnost Rapa das Bestas má podle legendy původ v události ze 16.století, kdy kraj zasáhla morová epidemie. Dvě sestry z vesnice Sabucedo se modlily ke Svatému Vavřincovi, aby pohromu odvrátil. Když se tak skutečně stalo a mor pominul, sestry patronovi vesnice na důkaz díků darovaly dva koně. Zvířatům daly svobodu a vypustily je do hor. Tito dva koně jsou údajně prapředci všech dnešních stád potulujících se volně v horách Galicie.

Koně se celý rok svobodně prohánějí po zelených pahorcích, pasou se na horských loukách, klisny rodí hříbata samy, bez dohledu lidí. Podle slov farmářů dokonce ani v zimě, kdy může na vyšších hřebenech napadnout sníh, nikdo nenosí koním žrádlo a pokud zvíře nemá sílu zimu přežít, nechá se zkrátka pojít. Jediným momentem, kdy člověk zasáhne přímo do životního cyklu stáda koní, je Rapa das Bestas.

Přestože koně žijí polodivokým způsobem, nelze samozřejmě říci, že jsou úplně svobodní. Každý kůň někomu patří, v naprosté většině případů místním vesničanům. Ti je sice nechávají volně žít v horách, ale po celý rok chodí stáda pozorovat a vědí velmi dobře, které klisně se narodilo hříbě a komu tedy patří.

Během Rapa das Bestas jsou stáda zprvu soustředěna do několikaakrové oplocené ohrady, v jejímž středu se nachází aréna. Majitelé koní pečlivě pozorují hlavně klisny s hříbaty. Pokud jsou si jisti, že hříbě patří k jejich klisně, chytí ho a vystříhají mu nůžkami do srsti dočasnou značku. Když je prvotní značkování hotovo, naženou všech několik stovek zvířat do arény.

Hlavním účelem fiesty Rapa das Bestas je zachování zdraví koní a kontrola stavu stáda. V aréně jsou nejdříve oddělena hříbata, poté dospívající hřebci. Podle zkušených farmářů je nutné udržovat v rámci stáda jen několik málo silných hřebců. Mnozí dospívající hřebci jsou z tohoto důvodu od stáda odděleni a prodáni obchodníkům, kteří se na fiesty také sjíždějí.

Farmáři všechny koně v aréně postupně, buď ručně nebo s pomocí provazové smyčky a dřevěných tyčí, chytí a vyvedou ven do volného prostoru velké ohrady. Zde jim pak ostříhají hřívy, zastřihnou oháňky, odstraní desítky klíšťat přisátých ve slabinách, a konečně, vpraví koním do huby pastu proti střevním parazitům.

Někteří farmáři, hlavně mladí muži, dokazují svou kuráž a sílu a chytají koně v aréně holýma rukama. Zápas s divokým koněm je považován v tomto kraji za projev statečnosti a lidé odjakživa oceňovali ty nejsilnější aloitadores (bojovníky, v galicijštině) vínem. Na některých Rapa das Bestas, například v Sabucedu, je zkolení koně na zem považováno ze nejdůležitější moment fiesty. Camilo José Cela, španělský nositel Nobelovy ceny za literaturu, který se narodil právě v Galicii, psal o „statečnosti srovnatelné pouze se statečností bojovníků ze Sabuceda“.

Nově narozená hříbata jsou pečlivě označena. Zvíře pevně sevřou dva až tři muži tak, aby se nemohlo náhle vzepřít a zkušený farmář vypálí hříběti do boku žhavým železem, marcadorem („značkovačem“), logo majitele. Celá akce netrvá déle než několik sekund a hříbě – očividně – nijak netrpí, neboť se během brandingu ani nehne, ani nijak jinak neprojevuje nelibost. Vypálené místo mu ihned potřou dezinfekcí.

Na konci dne se otevře brána širší ohrady a stáda koní se vypustí zpět do volných prostranství Galicijských hor. Koně jsou zase svobodní, až do příští Rapa das Bestas.    

Zdroje informací Rapa das bestas; Wikipedia
La Rapa das bestas; Marta Otero, La Voz de Galicia
A Rapa das Bestas; Revista Iberica
Rapa das Bestas: Spain's Insane Horse Wrestling Festival; Wikipedia; Environmental Graffiti

Copyright © 2014 Jan Sochor. No photographs and text may be used or reproduced in any form.