![Ferris wheel](/photo-blog/archive-ferris-wheel-fair-san-salvador.jpg)
Slavnost květin a palem
Panchimalco, El Salvador – květen 2011
![Magdaleno M.](/photo-blog/archive-cirrhosis-liver.jpg)
„Panchimalco bylo odjakživa známým místem čarodějů. Spousta lidí tu ovládala černou magii. Ne nadarmo se té skále nad vesnicí říká ‚Ďáblova brána‘.“ Walter Corado, místní kronikář, mávnul rukou k hustě porostlým skalám na obzoru. „Tihle brujos (čarodějové) ovládali přeměnu ve zvíře, například ptáka, leguána nebo opici. Dnes už jich zbylo sotva pár, ale stále tu žijí. Proměňují se hlavně v opici. Když támhle dole v džungli vídáme za soumraku opice s červenýma očima, víme, že to jsou brujos.“
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/fiesta-de-las-flores-y-palmas.jpg)
Městečko Panchimalco leží ve zvlněné krajině hustě pokryté tropickým deštným lesem, několik desítek kilometrů od břehů Pacifiku v jihozápadním Salvadoru. Osadu založili indiáni Pipilové, kteří se sem uchýlili během hromadného exodu ze středního Mexika v důsledku krvavých občanských válek mezi toltéckými kmeny v 11. století. V roce 1548, 23 let po konquistě a založení San Salvadoru španělskými dobyvateli, zmiňují křesťanské kroniky událost, při níž byl osadě udělen status města a zároveň bylo zasvěceno Svatému Kříži – Santa Cruz de Panchimalco.
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/slavnost-fiesta-el-salvador.jpg)
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/slavnost-kvetin.jpg)
Kostel Sv.Kříže byl dokončen v roce 1730, a přestože jeho bílé zdi byly mnohokrát zčásti pobořeny v této oblasti častými zemětřeseními, je nejstarší dochovanou koloniální stavbou v El Salvadoru. Barokní oltář kostela údajně stojí přesně na místě původní indiánské svatyně Pupilů a část kostela překrývá bývalý hřbitov prvních kolonizátorů. Mnozí místní obyvatelé také tvrdí, že v podzemí kostela je zakopán poklad pirátů, který střeží obrovská zmije.
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/fiesta-moros-cristianos.jpg)
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/slavnost-bubenik-el-salvador.jpg)
Každoročně na začátku května, obyvatelé Panchimalca sdružení do tzv. cofradías (systému náboženských bratrstev, původem ze Španělska) slaví Den Sv.Kříže, zde nazývaný Slavnost květin a palem (Fiesta de las Flores y Palmas). Ženy všeho věku, od holčiček po stařenky, odloupou zelené listoví z dlouhých větví palem tak, že nechají pouze jakousi pružnou kostru tvořenou ostrými řapíky, na které postupně navléknou tisíce barevných květů jako korálky na šňůrku.
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/kvetinova-slavnost-panchimalco.jpg)
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/procesi-fiesta-panchimalco.jpg)
Poté, oblečeny do tradičních šatů, vynesou ženy malou, zhruba půlmetrovou ikonu Panny Marie na dřevěném trůnu z kostela a spolu s divukrásně barevnými palmovými vějíři projdou v mohutném procesí po staleté, kameny dlážděné cestě, celou vesnicí. Fiesta tradičně vrcholí podvečerní mší.
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/mse-slavnost-el-salvador.jpg)
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/tanec-reconquista-el-salvador.jpg)
Náboženské procesí Slavnosti květin a palem vedou vesnicí tzv. Los Historiantes - skupina mužů a chlapců v pitoreskních dřevěných maskách. Tito muži, rozdělení na dvě skupiny po šesti tanečnících, představují svým tancem, hudbou a fingovanými souboji příběh španělské reconquisty neboli vyhnání Maurů ze Španělska. Tyto tradiční tance, dovezené do Nového Světa španělskými dobyvateli, jsou rozšířeny v mnoha různých podobách po celé Latinské Americe.
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/danza-moros-cristianos.jpg)
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/nabozenska-oslava-el-salvador.jpg)
Ačkoliv je dnes Slavnost květin a palem křesťanským a mírumilovným svátkem, její kořeny sahají do předkolumbovské éry do toltécké (a později aztéky převzaté) mytologie. Dodnes však není zcela jasné, z kterých pramenů se dnešní fiesta zrodila. Nejčastěji uváděná teze odkazuje na uctívání Xipe Toteka. Xipe Totek, v jazyce nahuatl „Náš pán z kůže stažený“, byl bůh jara, obnovy života a probuzení přírody, který sám sebe stáhl z kůže, aby jí nakrmil lidské pokolení. Během každoročních oslav mu byly obětováni otroci, kterým nejdříve bylo vyříznuto srdce a pak byli staženi z kůže. Kůži, ozdobenou barevným peřím a zlatem, pak kněží sloužící Xipe Totekovi nosili během dvacetidenního rituálu plodnosti.
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/slavnost-kvetin-a-palem.jpg)
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/fiesta-panchimalco-el-salvador.jpg)
Jiní antropologové tvrdí, že Slavnost květin a palem byla původně oslavou bohyně Xochiquetzal, aztéckého symbolu plodnosti, krásy a ženské sexuální síly, kterou její vyznavači uctívali oblečeni do masek z květin.
![Slavnost květin a palem (Panchimalco, El Salvador)](../photo-blog/fotoreportaz/el-salvador-panchimalco-fiesta.jpg)
„Tumáš, vem si tamales, jestli máš hlad. A napij se.“ Walter Corado mi podal plastikový kelímek s kalnou tekutinou barvy jablkové dužniny. Chicha, cvaklo mi, když jsem ke kalíšku přičichnul. Lehce nakvašený nápoj z kukuřice nebo ovoce je nedílnou součástí všech indiánských oslav od Mexika po Chile. Napil jsem se a zvědavě jsem hovor stočil zpátky: „A vy něco o tom čarování víte?“ Walter se nakrátko odmlčel, pak se lehce usmál a dal tak najevo, že už řekl všechno: „Dříve jo, ale teď už ne, nechal jsem toho. Čarování je prokletí. Je to proti Bohu.“
no comments yet