Nejnovější reportáže
Tanec ďáblů
„Tanec ďáblů“ je náboženský rituální obřad se staletou tradicí. Tanec v maskách se slaví každoročně, na svátek Božího těla, v horách Sierra Nevada na karibském pobřeží Kolumbie.
Nukak Makú
„…a bonbony“, dodal vyzáblý indián v uprchlickém táboře Aguabonita na jihu Kolumbie - dočasného domova amazonských nomádů Nukak Makú, kteří přeskočili v čase. Z doby kamenné do 21. století.
Comandante a lid
Vybledlý portrét vousatého muže. Comandante. Zase mě chytil mě svýma přísnýma, pronikavýma očima a nechce mě pustit. „Fidel je synem Ježíše Krista“, prohlásil chlapík usrkávající kafe vedle mě.
Voodoo rituál Saut d'Eau
Tisíce poutníků z celého Haiti podniká každoročně náboženskou pouť k magickému vodopádu Saut d'Eau v horách na západě karibského ostrova Hispaniola, na němž Haiti leží.
Tap-tap
Mávnul jsem rukou a rozčísl horký vzduch. Každé zabrždění křiklavě barevných autobusů zvedne žlutý prachový oblak, který jako příboj naráží do hloučků lidí čekajících podél hlavní avenidy v Port-au-Prince.
50 let po revoluci
„Jaké je tvoje politické přesvědčení?“ Mladý důstojník kubánské cizinecké policie zvedl oči od jednostránkové zprávy nadepsané mým jménem. Zavrtěl jsem se na židli a uhnul před jeho tvrdým pohledem.
Sluneční město
„Hey, blan!“ ozvalo se znovu zpoza rohu ulice, tentokrát kreolsky. „Hey, blan!!“ Neotáčím se. „Hej, bělochu, co tady chceš?!“, výhružný tón se jasně zapíchl do ulice přiklopené nedýchatelným tropickým smradem.
Haraga
„Každej z nás má nějakej svůj trik, nějakou šanci, svojí malou naději, rozumíš? Naději, že se podaří utéct z Maroka právě tobě. Musíš mít štěstí, prostě kliku, musíš to pokoušet, furt…“
Zahrada Evropy
To krásně červené rajče, bez vůně a bez chuti, které jste si naposled koupili v supermarketu, velmi pravděpodovně vyrostlo pod horkým andaluským sluncem v El Ejidu.
Bůh nám odpusť
„’Sim tě, gringo, ti nežeru, tohle! Za kolik si v tý tvý zemi zapíchám?“ Po rameni mi sklouzla čísi zpocená paže. „Kolik tam stojí hezká blonďatá kurvička?“ Na krku cítím dech otázky smíšený s pachem piva.
Contrabando
Bylo mi jasné, že nejsem vítán. Hned jak jsem se na břehu řeky Táchira na kolumbijsko-venezuelské hranici objevil. Kolumbijští pašeráci kontrabandu nestojí o publicitu.
Omega 13
„Lehněte si! Člověče, sakra – spolupracujte!“ Ferguson nekontrolovaně zařval. Sanitka svištící caracaskou nocí nadskočila – všichni tři jsme zavrávorali. Tři mravenci v letící krabičče od sirek.
Esmeralda
„Ne, dneska nemaluje.“ Esteban opřel motyčku o bahnitý drn. Sáhl do kapsy a rozmotal zpocený zauzlovaný kapesník s vyšitým motivem Panny Marie. „Pět tisíc pesos, hombre, ani to ne.“
Bojovníci
Pokud už máte v tuhle chvíli vě věci kohoutích zápasů jasno, řekněme něco ve smyslu „zlej ošklivej člověk trápí hodnýho nevinnýho kohouta“, pak vás musím varovat: nečtěte tuhle reportáž.
Banánová republika
Vypadá to tak trochu jako z jehovistického magazínu. Tropický ráj nacucaný barvami. Vlhko a teplo, zamlžený prales, barevné žabky, banány a ananasy v klidu rostoucí na plantážích.
Plastico
Cali, Kolumbie
Kolik limonád jsem vypil z mikrotenového pytlíku už nespočítám. Kolik kolumbijských střech bylo chráněno špinavým cárem igelitu taky ne. Ale na toho chlápka z metropolitního parku v Cali se zapomenout fakt nedá.
Utíkej!
Pamplona, Španělsko
Ručička na věžních hodinách pamplonské radnice lehce cukla. Zbývá asi osm minut. Shýbl jsem se k mokré dlažbě a popáté si utáhl tkaničky bot. Balkony v pátém patře domů ulice Mercaderes ostře proťaly paprsky ranního slunce.
Jangadeiros
Ceara, Brazílie
Mokrá pláž se leskne od vycházejícího slunce jako zrcadlo. Bíla pěna příboje mi šplouchá kolem kotníků, dlaněma zapřen o vlhké dřevo boku jangady, snažím se spolu s třema, čtyřma rybářema posunout loď na čáru příboje, do větší hloubky, odkud může vyplout.
Semana Santa
Malaga, Španělsko
Trubky kvičí jak v mexickém westernu, hluboké tlumené údery do bubnů připomínají tlukot srdce. Socha plačící ženy v dlouhém vyšívaném plášti, s pěti tmavými slzami na tváři, se kolíbavým pomalým pohybem sune v úrovni prvního patra, na pozadí typických balkonů s dřevěnými okenicemi.
Bareque
Choco, Kolumbie
„Víš, Juane“, obrátil se Antonio po chvilce mlčení ke mně a s vážnou tváří pokračoval, „my tady máme takovou knihu, nevím jestli jsi už o ní slyšel, a ta kniha nám dává odpovědi na všechny naše otázky.“ Cvaklo mi, kam míří.
Jesus Combat
Cali, Kolumbie
„Tě okradli nebo co?“, zahuhlal kníratý taxikář do zpětného zrcátka. „Ne, vyhoďte mě naproti policejní stanici Fray Damian, u toho bufetu.“ Taxík zakroužil po nájezdu a zařadil se do čtvrtého pruhu hlavní magistrály protínající dvoumiliónové Cali od severu k jihu.
Bitva barev
Barranquilla, Kolumbie
„Rio je provar“, mladý doktor Rodrigo z medellínské nemocnice San Vincent typickým latino gestem mávnul dlaní vzad, „přijeď na karneval do Barranquilly. To teprve uvidíš, co je to fiesta, jak slavíme karneval my – costeños…“.
Život supa
Managua, Nikaragua
„Tvoje matka tě dobře porodila, fešáku, pojď sem k nám, nestyď se.“ Špinavá mulatka je víc slyšet než vidět. Dlouhé černé vlasy jí utíkají z pod zpoceného hadru na hlavě. Těžko říct kolik jí je.
Tomatina
Bunol, Španělsko
Za pět jedenáct. Čtyřicet tisíc zpocených, skoro do naha vysvlečených lidí mě svým řevem nelidsky řeže do uší. Marně hledám bezpečné místo, uzounká dlážděná ulička španělského Buñolu přetéká lidma.
Sandinista
Nikaragua
Nikaragua je země, kde slovo revoluce neznamená ani novou modní značku snowboardového oblečení ani filozofické tlachy přiopilých intelektuálů. Revoluce je pro všechny Nikaragujce – bez ohledu na politické vyznání – reálný kus života.
Ayahuasca
Kolumbie, Brazílie
Kráčíme vysekanou stezkou noční džunglí. Don Wiliam bez zaváhání kličkuje mezi místy zatopenými vodou a volně, s jistotou přechází bažinaté úseky po poražených kmenech palem. Nenechává mě na pochybách, že tuhle cestu prošel už mnohokráte předtím. Noc je temná.